Kaněc filmá
Skončilo to. Prolítlo to a kde jsme teda teď?
Čtyřicítka koncertů, letní masáže, vypětí napětí a najednou v ovčím kožuchu u zářného zářijového ohně. Jak to teda bylo….?
Caramba! zařval by Pepe z okna hotelového do polské noci, kdyby se nestal speciálním hostem svatebčanů v hotelu Rychlo. Po svedení pannynevěsty však zmizel směrem Bydgosc a vše zanechal tak jak je. Bezpříčetný Mejla bez svých brýlí likviduje hotelový sortiment i své postavení, řidičpašerák KnapiĂłza bručí a vypadává z balkĂłnu do rozkvetlých růží…ani Shasha nezklamal a vzorně usnul, jako nevině. Po příjezdu z ambulance (zaražená palička v jamě ustne a dásni-tak dlouho se klepe s paličkou v hubě až..) Stráťa vyhlašuje smír a stává se vzorem. Statným junákem a bohatýrem bez rozhořčení. Vše s klidem a krásným slunečným srdcem obejme a vaše cesta se stává nádherným adonisem, popř. adonisou.
To není konec léta, ale začátek sklizně. Oh, sladká Francie. Když nás tenkrát u Dijonu nevzal Gérard Depardieu, tak ani RichardeliĹşa netušil, jak stále silně i dnes hřmí kanony u Verdunu a že v dalekém Alžíru žiješ muž vrzající chrupem stejně silně. Jen Ševča žije už jako starý Číňan. Konvička čaje, pes a opice. Stejně jako ve staré barmské básni, která říká, že ani tygr nespí déle než sova. Neskutečné, ale jak pravdivé, až perdidé.
Toto není kaněc, natož film. Toto je Svět podle Perdida, svět, který se netočí tak jak se koulí ze stolu spadlý, mákem sypaný švestkový knedlík ze společné mísy. Je to příběh Ahmeda a jeho stisku zubů a propadlé líce. Pepe, kde jsou všechny ty ranče, kdes honákoval? Snad Jenky ujme se všeho. A nastane vytoužený den žlutých vos a rudých vážek.
Přilož na oheň hombre….